Karma, Boží ruka zákona ...

Karma, Boží ruka zákona aneb když Vesmír trestá část 2

Tak co je to karma jsme si nějak mohli dozvědět v první části mého tématu s názvem Karma, Boží ruka zákona aneb když Vesmír trestá část 1

Vina, oběť a trest - Ať už se jedná o partnerský vztah, přátelský, práce, či obecně vzaté vztahy tak vždy při nefunkčnosti nějakého vztahu je viník, oběť a trest. Zapomeňte na to, že někdo si za vše může sám. Vždy to je oboustranná záležitost, jen s tím rozdílem, že někdo nese větší míru a někdo menší míru viny a spoluúčasti na nefunkčnosti vztahu, či nějaké životní etapy. Takže všichni jsme viníky a všichni jsme oběti. Tak to je.

Když bych mluvila - psala teď o partnerských vztazích, o krachu a rozchodech a dané karmě, která je tématem mého článkového seriálu, tak i zde máte viníka a oběť. Když se jedná o karmický a nebo těžký karmický vztah tak většinou vždy už dávno dopředu, kdybychom znali božský plán naší karmy - osudu, tak bychom věděli, kdo bude onen viník, kdo oběť dopředu. Kdybychom však vše věděli dopředu, byl by asi celkově život a naše lidské bití k ničemu. Takže jestli patříte do role viníků jako třeba já a nebo role oběti, tak byste do takového vztahu vůbec nešli a dělali všechno proto, abyste tuto životní pouť nemuseli vůbec začít.

Já jsem asi dva měsíce po rozchodu, kde bych upřímně mohla říct, že já jsem viník, každopádně konec vztahu tam jsem už byla oběť já. Můj ex, který se choval velmi zle, nenávistně, arogantně mi velmi ublížil, zlomil mě jako člověka. Zlomil všechno to pěkné co ve mně jako v lidské bytosti bylo, ale ... Já byla spouštěč

Někdy a to v mém případě má vina byla skutečná, ale neplánovaná. I chyba kterou děláte dál, třeba podle nějakého zažitého vzorce z rodiny, z výchovy, společnosti, vašeho smýšlení je "potrestáno" vždy a to tvrdě. Jak jsem psala již v prvním dílu této článkové serie, tak karma je špatně chápaná, a je brána stále jako trest. Ano v podstatě by se dalo mluvit o trestu, ale jádro oné karmy ani božské ruky zákona to opravdu není. Jde o procítění a pochopení celé záležitosti toho druhého či nějaké dané situace. Pokuď někdo lhal v nějakém vztahu vymýšlel si nějaké hloupé věci, historky cokoliv, ale ubližoval tím a manipuloval z druhými, bude on sám obelhán stejnou a někdy větší dávkou. Někdy se nám to neodrazí až takhle, lhal, bude obelhán, zabil, bude zabit, atd ... někdy Bůh a karma a jejich plán pro pochopení vznikne tak, aby jste se tomu nemohli vyhnout a to tak, že Vám na tento svět pošle svého prostředníka, který si s vámi má vyřešit tzv účty v tomto životě.

Nebuďme samosoudci, o výši trestu rozhoduje Bůh Tady si myslím, že došlo na můj případ. Neříkám, že jsem byla svatá, to není nikdo, ale nikdy a to mám čisté svědomí v tomto případě vím, že jsem opravdu já nikdy přes žádný vztah partnerovi neublížila, nijak.

Spíš jsem byla já, co kdy dopadl na svou věrnost, důvěřivost a naivitu. V tomhle případě jsem sama nějak se dostala na místo, kde jsem se seznámila s přítelem a započalo něco co se nedalo zastavit, a já s ním za hodně zvláštních situace navázala kontakt, a přesto jsem nikdy takévé blbosti nedělala.

Přesto z nějakého důvodu to tam bylo. Jenže já za roky mé tyranie polevila jeho trpělivostí a já se zamilovala, já se otevřela v srdci, já milovala věrně jak pes. On mezi tím se stal netvorem co sázel pak rány do mého srdce. Nemusel už tohle dělat. Jestli jsem si já měla skrze tento vztah a život s ním vyřídit tak jsem si to vyřídila, ano nefér způsobem, který mě asi nikdy nepřestane mrzet, ale stalo se. Jsem jen člověk. On viděl a věděl, že ho miluji a tech důkazů i mé svaté trpělivosti bylo také hodně. Jenže pokuď se on pak choval možná hůř jak já, nebyl o nic lepší než já. On byl můj učitel. Já byla onen netvor z kterého on vytvořil Anděla. Stál při mně roky a roky nechal vyplavovat ven na povrch všechny ty hrozné moje bolesti, ty stavy co mě svírali. Šlo to ven přes obelhání, lež a manipulaci. Měla jsem mu "ublížit". Bůh vždy ví proč a jak. A já i on jsme si tohle vepsali do osudu.

Když se mně zeptal proč jsem to udělala, že on nic nikdy neudělal, je právě on otazník. Víme opravdu, že jsme v tech svých odžitých duší opravdu nic neudělali. Jak říkám, kdo je bez viny nechť hodí kamenem, ... Já také nic neuděla jako roční holčička, aby musela odejít od rodičů.....

Copak děťátko něco udělalo, .... Já jsem tohle v sobě cítila ale naprosto od samého začátku, od mala, že něco je jinak a věděla jsem, že jsem tu jakoby za trest, ... že něco musím udělat, že jsem něco já udělala. Atd Tohle jsem věděla již od malička, že vím, že všechno co se mi děje je jakoby nějaký trest z hora. Samozřejmě nemluvme o trestu, ale prostě o procítění druhého ... Procítila jsem to opravdu tvrdě, nemsíte se však vzdát a nesmíte udělat co jsem udělala já, že svou veškerou bolest akumulujete do sebe a s ní žijete. Pak se to odrazí. Samozřejmě tam, kde sice druhý vás potkal měl a možná za stejných okolností, ale já nemusela ubližovat. Každý máme na výběr jak se zhostí svého úkolu.

Já jsem byla za tohle potrestaná taky a né jednou. On si sice, kdyby to četl tyto řádky, řekne, že určitě to je málo, oproti tomu co já jsem udělala. Opravdu málo? Nesmíme být samosoudci, a rozhodovat o délce a velikosti trestu. Za prvé my vůbec nemáme trestat a přát druhému odplatu ( ano nemáme, ale jasně jsme lidi a co nás bolí, prostě eliminujeme odplatou) ale nesmíme .... A za druhé jen Bůh o tomhle rozhoduje a nám se to může zdát nespravedlivé, že třeba má jakoby menší trest za to co udělal.Jenže menší co je menší. Netrestejme a neodplácejme větší vrstvou nahromaděné bolesti v nás. Mě to dohnalo samotnou a nepotřebovala jsem slovně týrat zase od něho. Jak říkám, každý dostane co zaslouží a o velikosti trestu či utrpení rozhoduje Bůh. Pořád tedy musím upozornit, že nejde o útrpení a trest, ale o procítětní. Trpíme sami z vlastního přesvědčení, na druhou stranu i Andělé vědí, že jsme lidi, a že nejen, že děláme chyby, tak ale i za ně zkoušíme a trpíme. Ve hmotě totiž trpí naprosto každý tvor, když se děje něco mimo jeho plán. Kdyby jsme byli jinde bez hmoty utrpení by možná nebyla tak silná. Duše sice stále je a bude, jenže hmota je to co vidíme před sebou, kde jsme třeba sedávali, kde jsme se vídali, kam a kudy se chodilo a za kým atd.

Energie zla a bolesti. Obrovský problém je ten, kdy se něco v našem životě odehraje, my možná dokonce i víme, a cítíme, že to nebyla náhoda, a máme v sobě bolest a s ní odcházíme, třeba od partnera. Tak ona nahromaděná bolest, nahromaděná energie zloby nemá kam odejít. Jestli si někdo myslí, že když se zbaví partnera a uteče, nebo opustí rodinu, nebo opustí onu záležitost, že se věc vlastně uzavře a vyřeší, že už se nic takového jemu nebude opakovat. Tak to je sakra pěkná blbost, protože vy s tou bolestí a problémem se jen pošoupnete jinám ale to ve vás zůstává a samozřejmě nevědomě to přenášíme třeba do vztahu nového, nebo nové práce, atd ... Takže zase akorát kdo drží sirky jste vy a ona věc čeká až škrtnete a jestli si říkáte, že neškrtnete zápalkou tak jste na omylu. Škrtnete a velmi brzo, často se to začne projevovat již v prvním měsíci od opuštění daného problému, či osoby. Ta energie bude ve vás, neříkám napořád, ale bude a do života vám budou tak dlouho chodit události, či lidi podobný tomu co bylo nebo podobný tomu čemu vy se máte naučit tak dlouho dokuď prostě se to nenaučíte.

Takže jestliže někdo měl v tomto životě se naučit bezpodmínečné lásce a opravdovému odpuštění, odhodit masku, nebýt ješitný atd tak mu budou chodit takové životní lekce, dokuď masku nesundá dobrovolně a to i za tu největší příkoř a tvrdost osudu. Když pochopíte, ponaučíte se je to jak mávnutím proudku, vše je pryč, sice né třeba na pořád, protože my jsme hříšníci a děláme co děláme, ale jestli už konečně fakt pochopíme oč šlo, máme velkou pravděpodobnost jak do toho už nevklouznout. Je to sice jako opravdu těžká zkouška, ale nakonec i ten největší hlupák to pochopí a udělá. Jestliže to trvá 30 let tak to holt potrvá třeba 30 let. Nelitujte věku ani času. Čas není důležitý věřte mi

Nelitujte ani toho, že jste někoho ztratili. Jestliže byl ve vašem životě teď bude v něm i v tom další. Potkáváme pořád lidi, nám podobný v našem životě a vše se opakuje stále dokola. Jediný rozdíl v tom, že když se potkáte v tom dalším životě, můžete začít s čistým štítem a bez viny a další bolesti. U sebe vždy nevím zda je to výhoda či ne, vědět co bude či bylo, skrze mé vize. Vím, že se bývalým přítelem ještě sejdeme a dokonce vím i plus mínus jak se věci budou mít. On mě sice asi vidět už nikdy nechce, ale když už jednou jste si byli blízký budete. Jenže věci se mají tak, že už nemusíte tvořit pár, ... může se jednat potom o zcela jiný poměr vztahu. Co ukončíte za problém ve svém životě teď se už ale opakovat nebude. Musíte to, ale ukončit, musíte pochopit.

V dalším mém článkovém seriálu Karma Boží ruka zákona se podíváme na to, jak dokáže být Karma tvrdá.

Tento článek podléhá Autorskému zákonu. Autorský zákon (zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském)

Doprovodný obrázek: Google.com Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu zakázáno

Napsala pro Vás Dariya Iczková, cesky-tarot@seznam.cz

Info: Je na každém z vás jak si vyloží můj článek, mé povídání. Své vlastní názory nikomu nevnucuji a nechávám na každém, aby si z toho vzal co sám potřebuje.