Postižené a nemocné děti jako duchovní úkol

Dnešní psané povídání bych ráda věnovala maminkám dětí, které mají nemocné, postižené dítě. Mojí emailovou adresu občas zachvátí takový otázkový Bum, s různými dotazy a já po čase, vždy vyberu, ty které jsou časté a mají nějaké silné duchovní téma. 

Dnes bych ráda napsala o tom, jaký je Duchovní úkol matek, které na svět přivedli nemocné dítě. Ponechejme teď diagnozu diagnozou, je jedno čím trpí vaše dětátko, jestli DMO dětská mozková obrna, nebo jiné vady a nemoce. Pokud se však do rodiny narodí dítě, které je od narození plně závislé na své mamince je to duchovní úkol jak maminky tak toho dítěte, ale v tomto článku bych se chtěla zaměřit na maminky a někdy příště zase právě na osoby nemocné. 

Mít nemocné dítě, postižené, handicapované a závislé je jeden z nejtěžších duchovních úkolů, ale musím vám říct i snad jeden z nejkrásnějších a možná nejvíc smysluplných. Je to silné duchovní učení jak pro tu maminku tak dítě samotné. 

Každopádně je to úkol v plánu duše, a vy jste si sama takový plán sepsala, je to velká služba, i když taková, kterou byste ráda změnila. každá máma chce mít totiž krásné zdravé dítě, my ženy jsme plné očekávání a radosti, když se nám narodí dítě a vše se zdá prostě krásné. Pak vám doktoři řeknou, že vaše dítě není normální, řeknou to tak hrozně nešetrným, arogantním způsobem, že by z toho člověk blil. Oznámí vám například vás syn vaše dcera má downův syndrom, nebo má to a to. Někdo z přátel vám dokonce pak bude říkat, že bude lepší, když tak nemocné dítě dáte raději do ústavní péče a když jste mladá narodí s evám ještě třeba dvě zcela zdravé děti. Vy jste se však rozhola jinak. Rozhodla jste se být matkou. Ať to stojí co to stojí. 

Víte je totiž úplně jedno jestli máme zdravé nebo nemocné dítě, ale jsme mámou a to dítě nás potřebuje a to teď a tady. Přemýšlíte, co jste udělala špatně, přeci těhotenství nic nevykazovalo a ostatní vám teď budou tvrdit, že to přeci muselo být vidět a nebo, že doktoři nic neřekli. Ať tak či onak, tyhle věci opravdu někdy nejsou vidět a vlastně nemají, spadá to právě do onoho úkolu. ráda bych napsala lekce, ale to slovo nemám moc v lásce. 

Nikdy si rozhodně nic nevyčítejte. Vaše dítě je tady a i když má třeba velmi těžkou nemoc a je třeba hluché, slepé, nemůže chodit .... cokoli, je tu aby sdílelo a dostávalo vaší lásku. 

Většinou co jsem za svůj duchovní život poznala, pochopila se rodí nemocné děti těm maminkám, které v životě předchozím o dítě násilně přišli.

Buď jim bylo dítě uneseno, odebráno, zabito .... ale vždy násilně odebráno. Né však potrat, né interupce ani vámi odsouhlasená, nebo přirozený odchod z lůna (předčasný porod) Jak jsem to pochopila já přes vize, které mi byly poskytnuty, tak se jedná o nenávratné rozvázání mateřského pouta, kdy jste si nestačili říct spoustu věcí, kdy jste dítě nestačila vychovat , kdy jste mu nestačila dát na jevo svojí absolutně bezpodmínečnou lásku. Mnoho žen a lidí se absolutně mylně domnívá, že má dítě za trest a právě třeba, že šly na potrat - ukončení těhotenství. Né. Né a ještě jednou né!!! Za to by vás karma, Bůh , osud, nazveme to jak chceme nikdy nikdo netrestal.

Vaše dítě vám přišlo pouze do jiné podoby sice s nemocí, ale vy máte obrovskou možnost a šanci jej zahrnout láskou, péči a nejen to. U tohoto duchovního úkolu se hodně učíte být matkou, ženou. Je tu ještě taková věc, že jako další verze se jeví u slabších onemocněních dětí postižení handicapu, se rodí maminkám, které si nevěřily a samy odmítali být matkou, ale z důvodu strachu, že to nezvládnou. Nemyslím však z finančních důvodů, ale psychických. Ať tak nebo tak. Učí nás to být sami sebou, být matkou, být ženou a na to, aby jste měli takový osud, chce obrovská odvaha a síla. Kuráž. Takže rozhodně si nic nevyčítejte. Nikdy!

To dítě si vás samo našlo, ono moc dobře vědělo, kdo to zvládne a kdo ne. Často jste byli propojeni právě už z let minulých, ale duše dítěte vám umožnila být spolu teď a tady a tak si toho važte a nedejte na řeči a to hloupé řeči vašeho okolí. Je to vaše dítě. Váš svět a věřte mi je dost bohatý a možná bohatější než ostatních. 

U dětí samotných to často zase bývá úkol, nebát se vyrůst (duchovně) , nebát se přijímat lásku, nebát se být na někom závislí, nebát se říct si o pomoc.

Ono to z ní takto velmi jednoduše já vím, ale nehledejme zbytečně složité rébusy a hlavolamy nad duchovními otázkami.

Ještě abych nezapomněla, mezi ještě další velmi důležitý aspekt tohotot duchovního úkolu je rdoina, porozumět rodině, stát si za svým smýšlením, nenechat a nepodléhat rdoině a přátelům, pokud s něčím ensouhlasíte, bojujte za to. vaše dítě vám je totiž plně na blízku. Což je další úkol. Vaše dítě je sice velmi velmi nemocné a třeba i smrtelně, ale je to tak mocná velká láska z jeho strany, že to je velké požehnání, je vám na blízku, miluje vás a je to opravdu takový Anděl, který je tu s vámi teď a tady. Je úplně jedno v jaké podobě se dítě narodí, je to dítě a miluje vás. Prosím není to o závislosti být na druhých. 

Tento článek podléhá Autorskému zákonu. Autorský zákon (zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském)

Doprovodný obrázek: Google.com Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu zakázáno

Napsala pro Vás Dariya Iczková, cesky-tarot@seznam.cz

Info: Je na každém z vás jak si vyloží můj článek, mé povídání. Své vlastní názory nikomu nevnucuji a nechávám na každém, aby si z toho vzal co sám potřebuje.