Královna zlatého písku

Autor: Dariya Iczková , Napsáno : 30.07.2010,  Kategorie: -> Fantasy, Povídky, Fikce

Anotace: Tento příběh mně napadl napsat po mém zvláštním snu, kdy se mi zdálo, že jdeme někam se sestrou a mně bylo šílené horko na tolik, že se mně celé tělo rozpadlo jak obláček mraku. Ze sna jsem měla hrozný pocit, ale napadlo mně napsat tento příběh. Určitě má Saharský písek svojí vlastní legendu, jak vznikla tato poušť. Snad se bude aspoň Vám bude líbit tento můj malý příběh. 

Tento příběh začíná ve staré pradávné době, v zemi Airis V malém, ale šťastném království vyrůstají dvě sestry Synestra Drophra a Partihnia Drophra. Otec a král země Airis, chce dceru Synestru provdat , a mladší Partihnia má jet s ní jako její družička a společnice na dalekou výpravu do země Mehahnde Breen , kde se bude učit novým . Synestra Drophra si zde má vzít Samota Palpuja, mocného krále země Mehahnde. Sebou si může vzít pouze své šaty a všechny koně a družičku, svou sestru Partihnii.

Tak zní dohoda. Nesmí si vzít žádné jídlo ani vodu. Jinak by nedostála předmanželskému slibu, kde z nevěsty – mladé dívky se toutou zkouškou stane žena. Žena, která se má odrobit těžkým životním zkouškám a úctě.

A tak se dvě sestry vydávají na dlouhou a nebezpečnou cestu, do neznámé země za neznámím ženichem Samotou Palpujou. Země Mehahnde leží daleko za horama. Země je plná zeleně, nádherných stromů a rostlin a krásných a čistých řek. Cesta je dlouhá a vyčerpávající. Při cestě potkají žebráka, který chytne Synestru za ruku řekne jí věštbu, kterou jí vyčte z dlaně. Její utrpení bude tak silné, že jej bude znát lidstvo až do skonání světa.

Synestra se lekne a má strach. Nakonec však v cestě pokračuje dále. Na cestě jsou už velmi dlouho a nemají, kde by se najedli ani napili. Zde už nikdo nežije a nikdo jim nemůže pomoci. Koně i oni dvě jsou na smrt vyčerpaný. A tak se Synestra a Partihnia začnou modlit k pradávnému bohu země, aby jim seslal vodu. Bůh jejich prosby slyší, a tak za nimi na zem pošle holubičku. Obě dívky napíší vzkaz, který má holubička poslat do království Mehahnde. Ve vzkazu je prosba o pomoc, aby jim někdo mohl poslat pomoc, jinak zemřou hlady a žízní.

Zpráva se dostane ihned do rukou krále Samoty Palpaje. Vzkaz roztrhá s dodatkem věty, kterou vyslovil ze svých úst "Nebudu pomáhat někomu, koho jsem vlastně ani neviděl," odvětil krutě a namyšleně.

Princezna Synestra umírá. Má vysokou horečku, není schopna, jít už dále. Vezme svou sestru za ruku Partihnii a v poslední minutě jejího života právě vkročí svým rozpáleným chodidlem na zemi království Mehahnde. Její tělo bylo tak moc rozpálené, její duše tak ohnivá, že země pod nohama se začala měnit v písek. Během chvíle z malé cestičky, byly údolí a z údolí byly hory písku.Z koňů se stali zvířata nesoucí si na hřbetě hrb s vodou a její sestra princezna Partihnia dovedla sebe a koně proměněné v záhadné tvory dorazila do království.

Království bylo zahalené celé pískem, přežily pouze dobří lidé s čistým srdcem i duší. Partihnia vypráví svůj příběh lidu a ten jí zvolí svojí královnou. Královnou zlatého písku.

Tento článek podléhá Autorskému zákonu. Autorský zákon (zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském

Doprovodný obrázek: Google.com / tvorba obalu vlastní tvorba 

Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu zakázáno

Napsala pro Vás Dariya Iczková, cesky-tarot@seznam.cz

Info: Je na každém z vás jak si vyloží můj článek, mé povídání. Své vlastní názory nikomu nevnucuji a nechávám na každém, aby si z toho vzal co sám potřebuje.