Rozhodla jsem se napsat malou romantickou povídku na téma povídek Harry Potter - Dramione. Dramione je termín od jmen Draco a Hermiona. Na internetu mezi fanoušky vznikají mnoho různých povídek s tématem právě Harry Potter a páru Draco a Hermiona. Však to znáte, co se škádlívá, rádo se mívá. :-) Užijte si povídku. Hlasujte v anketě, pište kritiku.
Hermiona seděla na malém okenním výklenku, vedle ní byly položené učebnice, foukal silný vítr a venkovní hala byla zapadaná listím. Zrovna kolem procházel nějaký stín, a Hermiona slyšela hlasy, chlapecké hlasy. Právě přes chodbu šel Draco a dva kluci z koleje Zmijozel. Draco prošel kolem Hermiony nevšímaje až potom chtěl něco škádlivého říct, což už k němu prostě patřilo. Uviděl ale, že Hermiona pláče. Ukázal na kluky, že je později dožene a stoupl si před Hermionu, opovrženě se na ní zadíval. Hermiona zvedla své mokré oči a podívala se Dracovi přímo do očí. Měl krásné oči, Kdyby nebyl tak rozmazlený, zlý, povrchní a domýšlivý byl by to fajn kluk, proběhlo Hermioně nejednou v hlavě
"Jdi pryč Draco" řekla tiše Hermiona. Na Dracových ústech se objevil malý úsměšek, který slabě zanechal malou rýhu na tváři. "Mudlovská šprtka pláče, proč tu brečíš a nejsi s těma tvýma kamarádama, Potterem a zrzavým Weasleyim " řekl povýšeně. Hermiona na to neodpověděla, zavrtěla hlavou a najednou řekla "Příjdu si sama, i když jsou kolem mně" . Draco přímou odpověď nečekal, možná ani nečekal žádnou a nezajímala ho. Sedl si ale vedle Hermiony na výklenek "Znám to" dodal. Hermiona si prohrábla vlasy, aby jí dlouhé vlnité vlasy nebránili k pozorování Draca, který vedle ní seděl. "Ty?!" dodala nevěřícně. "Nejsi oblíbený v Nebelvíru, ale ve své koleji a v Havraspáru přátelé máš, já si příjdu osamocená už i ve své koleji." začla vysvětlovat. "Ale, prosím tě Hermiono, oblíbený nejsem, kvůli mému otci. takého nemám rád, musím ho ctít, ale nesouhlasím s jeho výroky a nenávistí k Potterům a celým Bradavicím." dodal za sebe Draco.
Myslela jsem, že si s otcem za jedno" odsekla Hermiona Draco zavrtěl tiše hlavou a chytl Hermioně drze bradu, aby se mu dívala do očí. "Hermiono, já jsem jen obyčejný kluk, Pottera nenávidím, ale z jiných důvodů než otec. " řekl přísně.
Hermiona se mu dívala do očí a očima se ptala proč? Těkala očima na Draca a Draco řekl. "Už ten první rok, co jsem tě v Bradavicích uviděl ses mně líbila, ale byl sem ještě malej kluk a chtěl jsem se hodně líbit klukům na koleji, roky plynuly a já doma od otce jen slyšel celé roky, jak mudlové jsou špatní, nečistý a těžko jsem si držel vlastní rozum, všichni odemně něco očekávají a je tomu dodnes. Vždy jsem tě chtěl vzít za ruku a říct ti, jak jsi úžasná. " řekl Draco a chytl Hermionu za ruku. Její dlaň byla celá studená a zkřehlá. pohladil jí ve vlasech a nahnul se k ní. Políbil jí, bez jakýkoliv výčitek. Hermiona ač byla v šoku, vše mu vřele oplácela. "Tohle jsem chtěl Hermiono vždy udělat" řekl vzrušeně Draco.
Hermiona zrudla a nevěděla co říct. Kousla se stydlivě do dolního rtu a mlčela. Draco a Hermiona si šli po svém. Zanedlouho potkala Hermiona Harryho a Rona. Ron se koukal na Hermionu a řekl "není ti nic, vypadáš nějak divně?" zpozoroval Ron. Hermiona se koukla na nedbale oblečeného Rona, který měl kousek listu na oblečení. Sundala mu list a řekla "Nic mi není Rone" řekla a podívala se ještě na Harryho a odešla mezi postávající děvčata. Ron se podíval na Harryho a nadzvedl nevěřícně ramena a odfrkl "Co to bylo?" Harry se ušklíbl a řekl neví. Každej si šel po svém. Ještě večer v posteli nemohla Hermiona zapomenout na Draca, v hlavě se jí teď honilo tolik věcí. .... Konec :-) Jestli se Vám moje malá povídka líbila, budu ráda za Váš názor a komentář.
Tento článek podléhá Autorskému zákonu. Autorský zákon (zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském)
Doprovodný obrázek: Google.com
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu zakázáno
Napsala pro Vás Dariya Iczková, cesky-tarot@seznam.cz
Info: Je na každém z vás jak si vyloží můj článek, mé povídání. Své vlastní názory nikomu nevnucuji a nechávám na každém, aby si z toho vzal co sám potřebuje.